V. Počátky průmyslu - choltická faktorie

Po skončení sedmileté války v roce 1736 byla v městečku zřízena faktorie na zpracování lnu a bavlny pro zvýšení výnosu panství.

Na panství se tkalo a předlo již v době předbělohorské. V době třicetileté války bylo zpracování lnu pro choltickou vrchnost nejvýnosnější součástí hospodaření. Podle ročního vyúčtování z roku 1627 prodal vrchnostenský úřad za 320 zlatých plátna. Náklady na výrobu byly 20 zlatých 7 krejcarů, výnos byl šestnáctinásobný. V letech války klesl výtěžek rybníků a lesů o polovinu, polního hospodářství o třetinu, ale výnos ze zpracování lnu zůstal stejný. I po třicetileté válce zvyšovali tkalci výnos panství. Přádlo dodávali tkalcům poddaní a tuto práci přeměnila vrchnost roku 1672 poddaným v trvalé břemeno. Do nově zřízeného urbáře bylo zapsáno, že poddaný musí zimního času upříst 4 štuky příze. Majitel panství dává roku 1672 vyučit choltické tkalce "uměleckému řemeslu", jak je uvedeno ve výučních listech z rakouského Benzenu, a choltické výrobky byly pak hledané a dobře placené, protože proti jiným byly jemnější. Roku 1693 bylo v městečku šest tkalců s dvěma tovaryši a dvěma učedníky, což bylo 13 procent rodin městečka.

Po roce 1700 přibývali tkalci i na jiných panstvích, výrobky nešly na odbyt a výnos z prodeje plátna klesal. Proto sedlák byl povinen upříst jen 2 štuky příze, chalupník jen 1 štuku a nakonec byla tato robotní povinnost změněna v peněžitou. Tkalci však na panství zůstali, protože plátno potřebovali poddaní pro sebe a čeleď.

Obrat způsobilo založení Orientální společnosti r.1719, která se snažila zabrat trhy ve východních zemích - a v této činnosti ji vláda podporovala. Přivážela odtud tabák, koření, cukr, barvy a vlnu, dovážela tam hlavně plátno. Proto dodávala tkalcům suroviny a ti jí odváděli hotové výrobky. Zprostředkovatelům (vydávali surovinu a přijímali výrobky) se říkalo faktoři. V Cholticích převzala úlohu faktora vrchnost.

Vrchnostenský úřad využil zvýšeného počtu obyvatel ke zvýšení počtu robotních dní. Bylo jich tolik, že je vrchnostenský úřad všechny nepotřeboval k obhospodařování panských polí, luk, rybníků a lesů, ale použil je při zpracování lnu.

Z dopisu inspektora panství Stradiota hraběti do Vídně: "K potřebě zřízení přádelny se použije panských lidí, kteří největším dílem jiné živobytí nemají (podruzi), pak dětí, které jejich rodiče při hospodářství nepotřebují ... sepsat ze všech domů ty, kteří mohou být postrádáni. A bude jich dost." Tak vznikla v roce 1736 v Cholticích faktorie.

Vrchnostenský úřad ji umístil v kuželně (nynější dům v zahradě JZD), kterou málo upravil. Bylo to stavení 75 m dlouhé, 19 m široké, s mnoha okny, která byla vždy dvě nad sebou, takže faktorie měla hodně světla. Suroviny se dovážely nejdříve z Letovic, pak z rakouského Lince. Výrobky musely být bez chyb, proto se poddaní museli předení učit, a z toho důvodu byla na panství založena přadlácká škola.

Ze zprávy hraběti do Vídně: "... po začátku, až se prvních 26 lidí vyučí, přijdou na jejich místo do školy jiní, až všichni budou vyučeni. Nutno opatřit mistra pro vyučování." Škola byla v přízemí zámku, vyučování trvalo 5 neděl a školu navštěvovali i poddaní z cizích panství.

K výrobě přádla bylo potřebí stavů a kolovratů. Vrchnostenský úřad zavedl jejich výrobu a výrobky i prodával. V jednom roce bylo vyrobeno 326 kolovratů pro choltickou přádelnu, 206 jich bylo prodáno do Chroustovic, 198 do Brandýsa, 129 do Pardubic a další jinam. Při výrobě kolovratů a stavů se zase využilo poddaných.

A tak po všech přípravách mohlo být sděleno hraběti: "... na zdejším panství je přádelna již vyvedena, kde se bavlna a vlna mnohem lehčeji zpracuje."

V Cholticích někteří předli vlnu a bavlnu ve faktorii, jiní doma len, další bílili plátno. K tomu bylo v oboře znovu používáno bělidlo, připomínající se již v urbáři roku 1685. Během dvou let bylo v roce 1767 z 2065 obyvatel panství zaměstnáno ve faktorii 276 přadláků, 22 tkalcovských mistrů s 5 tovaryši a učedníkem.

V této době, v roce 1767, se konalo první sezení nově založeného řemeslnického cechu. V čele stáli dva cechmistři, spoluinspektorem cechu byl sám direktor panství Jan Kryštof Hüttl. Výrobu řídil faktor, prvním byl Němec Blaski, za rok zase Němec Michal Biller a pak Bartoloměj Svída.

V dalších letech přibývali i přadláci ze sousedních panství, v roce 1780 bylo na panství 361 přadláků lnu, 557 vlny a 58 tkalců.

Pro choltickou faktorii pracovali v Heřmanově Městci, Vysokém Mýtě, Chrudimi, Přelouči, Ronově nad Doubravou, Bílém Podolí a Podhořanech.

Choltická faktorie zanikla kolem roku 1830. V zemi byl v té době nadbytek anglického textilu, vyráběného stroji poháněnými parou. Po faktorii zbyla v městečku jen budova, která byla přeměněna v obytnou.